Matyáš Žďárský

Životopis

Jméno Matyáše Žďárského, zakladatele alpského lyžování, bylo ještě zhruba před 15 lety na jeho rodném Třebíčsku téměř neznámé – vše se změnilo po listopadu 1989.

Matyáš Žďárský (Matěj – jméno Matyáš vzniklo nesprávným překladem Mathias z německy psané matriky) se narodil 25. února 1856 ve mlýně v Kožichovicích, jehož majitelem byl Martin Matoušek. Mlýn již dnes neexistuje a na jeho místě stojí dům č. p. 40 pana Josefa Matouška, na jehož fasádě od roku 1993 pamětní deska připomíná slavného rodáka.

Necelý měsíc po  Matyášových prvních narozeninách zemřel jeho otec Jan. Ovdovělá Josefa Žďárská odešla i se svými sedmi dětmi do blízké Třebíče. V roce 1861 začal navštěvovat školu, kterou ukončil v roce 1866 a začal se připravovat na studium gymnázia. Tehdy ovšem do jeho života poprvé zasáhl osud, tentokrát v podobě vážného zranění levého oka, na které nakonec oslepl. Do školních lavic se vrátil až v roce 1870 na jihlavské reálce, studium dokončil v roce 1874. Poté čtyři roky strávil na německém učitelském ústavu v Brně. Po ukončení studia v roce 1878 vedly jeho další kroky do Vídně, kde jako učitel působil i jeho starší bratr František. Matyáš začal ve Vídni jako prozatímní podučitel. V roce 1881 se stal učitelem v Elsenreithu a pak se usadil ve Steinu. Zajímala ho také ekologie a malířství, což ho inspirovalo i ke studijním cestám po Švýcarsku, Německu, Francii, Bosně a Itálii, v roce 1888 se vydal na cestu až do severní Afriky. Jeden čas se věnoval i studiu malířství na akademii v Mnichově a technických věd na polytechnice v Curychu.

V roce 1889 koupil horský statek Habernreith s 50 ha pozemků v obci Marktl v katastrálním území Lilienfeldu.

Lyže byly známy už delší dobu, ale jejich rozšíření se omezilo více méně na Skandinávii. Záhy však Evropu zachvátila doslova lyžařská horečka, mimo nezůstal ani Matyáš Žďárský a objednal si pár norských lyží. Norské vázání je vhodné pro plochou krajinu, ale nehodí se pro stoupání a k jízdě ze svahu. Začal proto s vývojem nového vázání vhodnějšího pro alpské podmínky, výsledek se dostavil až po 6 letech. Žďárského vázání umožňovalo pohyb paty nahoru a dovolovalo jízdu v obloucích o krátkém poloměru, čímž položil základ alpského lyžování. Jeho vázání se rychle rozšířilo, ale našlo i své odpůrce, hlavně v Norsku.

Podle Žďárského nebylo lyžování jen novým sportem, ale i dobrým prostředkem pro místní horaly k překonání vysokého sněhu. Snahou Matyáše Žďárského bylo seznámit s technikou lyžování co nejvíce obyvatel. V roce 1896 dopsal první učebnici alpského lyžování na světě doplněnou více než 40 fotografiemi. Každou zimu pořádal výukové kurzy – v letech 1896 až 1916 vychoval více než dvacet tisíc lyžařů a to nejen v rakouských Alpách (v Beskydech, v Německu a Švýcarsku, v Karpatech). Jeho služeb dokázala využít i rakousko-uherská armáda (1908), v roce 1916 vedl záchrannou výpravu hledající vojáky zavalené lavinou, při níž však utrpěl četná zranění. Za své zásluhy při výcviku rakousko-uherských vojáků byl v roce 1916 vyznamenán Rytířským křížem řádu Františka Josefa.

Matyáš Žďárský uspořádal v roce 1901 první závod ve sjezdu a v roce 1905 ve slalomu (trať měla 2 km, 85 branek, závodilo 23 mužů a 1 žena), druhý slalom se jel v roce 1906 (303m, 35 branek). Žďárský byl ve své době považován za nejlepšího lyžaře na světě – už v roce 1896 dokázal jet na lyžích rychlostí 100 km/h, která byla překonána až v roce 1930 ve Švýcarsku.

Mimo záhad lyžování zajímaly Matyáše Žďárského i záhady lavin. Byl jedním z prvních, kdo systematicky sledoval tvorbu lavin a s výsledky svých pozorování seznamoval místní občany. Chtěl, aby i nezkušený turista dokázal včas rozpoznat nebezpečí. V roce 1905 vyšlo první číslo časopisu SNÍH. K problematice sněhu a lavin napsal i dvě publikace.

Koncem července 1917 se Matyáš Žďárský vrací zpět na Habernreith jako mrzák. Nevzdal se však a bojoval. Neustále cvičil. Svou hybnost dokázal natolik zlepšit, že už osm let po úrazu se znovu postavil na lyže. Jeho vitalita mu vydržela až do roku 1939, kdy se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že už nebyl schopen se o sebe postarat. Přestěhoval se tedy do hotelu Pittner v SanktPöltenu, kde 20. června 1940 zemřel. Pohřben vyl v hrobce na své usedlosti.

Od roku 1993 pořádá lyžařský oddíl z Třebíče pod záštitou Obce Kožichovice a Města Třebíče každoročně koncem měsíce září „Běh Matyáše Žďárského“, který se stal oblíbenou a vyhledávanou sportovní akcí.

Po zakladateli alpského lyžování je pojmenována nová ulice v průmyslové čtvrti Třebíče (již k. ú. Kožichovice) - Žďárského a rovněž ulice v Lilienfeldu – Zdarskygasse.

V okresním vlastivědném muzeu v Lilienfeldu se nachází pamětní síň věnovaná technickým vynálezům včetně lyžařského vázání, literární a umělecké činnosti Matyáše Žďárského. Obec Kožichovice uvažuje o vybudování podobné expozice i v jeho rodné obci.

V letopočtech

• 1861–1866: hlavní farní škola v Třebíči
• 1870–1874: studium na reálce v Jihlavě
• 1874–1881: zatímní podučitel ve Vídni
• 1881–1882: učitel na obecné škole v rakouském Elsenreithu
• 1882–1883: učitel v trestnici Stein (KremsamDonau)
• 1883–1889: studium v Curychu a Mnichově, cestování, výzkumy
• 1889: si zakoupil usedlost Habernreith v Lilienfeldu (Rakousko)
• 1916: úraz v lavině