19. století a první polovina 20. století

V době napoleonských válek byl okolo Třebíče rozložen celý armádní sbor, který obec zcela ožebračil.

Roku 1830 byla velká zima, která trvala od sv. Havla až do sv. Josefa. Řeky a rybníky byly vymrzlé až na dno. Při tání sněhu vznikla velká voda, která v Třebíči vzala oba mosty.

V obci mnohokráte hořelo. V roce 1846 vyhořelo půl vsi a to celá východní strana při silnici. Dále hořelo v jednotlivých usedlostech v 1867, 1871, 1872, 1878, 1882, 1904, 1905, 1920, 1933 a 1934.

V roce 1861 byly nalezeny v čísle 22 u Dudrů při kopání sklepa staré české groše z doby Vladislavovy. Jejich cena byla 80 zlatých.

25. 9. 1862 vypukl v obci velký požár v čísle 26. Zasáhl i školu. Zničil 12 rolnických stavení, 7 chalup a obecní pastoušku. V tomto roce také zmrzlo vymetané obilí.

V létě 1866 Prušáci přivlekli do obce choleru, na kterou zemřelo 27 lidí. Vojsko zde bylo ubytováno a obec je musela vydržovat. V témže roce o Svatodušních svátcích 21.5. byly silné mrazy a sníh. Vymetaná žita pomrzla.

Krupobití postihlo obec v roce 1870, 1890, 1892, 1896.

V obci propukly i nakažlivé nemoci. V roce 1872 zemřely 2 osoby na neštovice, v roce 1881 zemřelo 1 dítě, v témže roce se objevil záškrt, na který v následujícím roce zemřelo i několik školních dětí. V roce 1899 zemřelo 5 dětí na spálu.

Na jaře 1877 napadlo ovocné stromy množství housenek, takže nebylo vůbec žádné ovoce.

31. 12. 1880 bylo provedeno sčítání lidu. Obec měla 57 čísel a 417 občanů. Za 10 let to bylo 67 domů a 417 obyvatel. V roce 1900 67 čísel a 436 obyvatel.

V roce 1882 byl v Holoubce vybudován malý rybník k zadržování čisté vody. 19.8.1882 byl postaven železný kříž u rybníka.

Třebíčský statek prodal obci a pak mlynáři Kubištovi rybník uprostřed obce v roce 1884.

Od roku 1885 byla ke Kožichovicím připojena čísla popisná 59 - 62 samoty Dobrá voda.

20. 7. 1885 v pět hodin odpoledne byla strašná bouře. Blesk zapálil obilí na poli J. Herbrycha. Ukryly se tam do mandelů 4 osoby, které na poli pracovaly. Manželka starosty byla usmrcena, tři omráčeny. I v sousedních dvou mandelech byly tři osoby omráčeny.

V roce 1886 byly stará školní budova zbourána a postavena nová.

6. 5. 1892 byl položen základní kámen ke stavbě kaple.a 11. září slavnostně vysvěcena. Kaple byla pořízena za 200 zlatých z příspěvků osadníků. Kaple je zasvěcena sv. Cyrilu a Metodějovi.

V obci v roce 1892 bylo 27 usedlostí rolnických, 40 usedlostí domkářských nebo chalupnických.

Na návsi v blízkosti silnice stála socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1791, která byla po postavení kaple posunuta.

V roce 1912 koupil kožichovský dvůr statkář BerholdGoldman od rodiny Fundulusové.

28. 7. 1914 byla vyhlášena válečná mobilizace. Obecní zřízenec s bubnem ohlašoval na návsi počátek války. Doma zůstaly pouze mladší ročníky, výměnkáři a ženy s dětmi. Nastalo zabavování dobytka, obilí, mléka, sena a zvonů, vše pro potřeby armády. Bylo předepsáno i kolik smí jedna osoba spotřebovat potravin. Byly zavedeny lístky. Na práci na polích byli přidělováni zajatci a také mládež musela vypomáhat. Od 16 let byli chlapci cvičeni pro vojenskou povinnost.

6. 6. 1917 se strhla nad obcí bouře s krupobitím. Kroupy padaly velikosti ořechu. Ozimé obilí bylo zničeno na 90%.

V roce 1920 byl v obci ustanoven spolek dobrovolných hasičů, jako pobočka Tělocvičné hasičské jednoty v Třebíči.

14. 4. 1927 byla provedena elektrizace obce nákladem 117.000 Kč.

28. 10. 1928 obecní výbor za přispění dárců zřídil pomník obětem první světové války. Pod znakem republiky je nápis:

„Proti své vůli život jsme dali, svobodné vlasti se nedočkali“. V dolní části jsou uvedena jména padlých: Čtveráček František, Kabounek František, Navrátil František, Vávra Karel, Paleček František, Chadim František, Mládek Josef, Vávra Alois, Vávra František, Paleček Otakar.

Roku 1929 byla krutá zima. Napadlo 40 cm sněhu, mrazy byly až minus 36 ºC, takže pomrzly všechny ovocné stromy a uhynulo mnoho zvěře.

4. 7. 1930 se přihnala strašná větrná smršť od západu, která zničila celé kusy lesů, vyvracela stromy a sloupy elektrického vedení. Naložené fůry s jetelem byly převráceny.

V roce 1932 byla postavena nová budova školy.

V roce 1934 hostinský pan Jan Dvořák na místě starého obecního domu, vystavěl nový jednoposchoďový dům s obchodními místnostmi. Nechal postavit nový obecní dům s číslem popisným 85.

V roce 1934 v měsíci dubnu byla teplota rovnající se teplotě v měsíci červenci.

V následujícím roce v lednu a únoru nebyly téměř žádné mrazy, mnozí rolníci orali.

Během II. světové války bylo několik občanů totálně nasazeno na nucené práce. Rodina Goldmanova byla deportována do koncentračního tábora. V době války byl do dvora dosazen německý správce.

Byl zaveden přídělový systém na potraviny a oblečení. Sedláci byli zatíženi povinnými dodávkami mléka, sádla a vajec. Ve všech domech byly provedeny soupisy veškerého dobytka. Na porážky prasat se vystavovalo povolení Kdo nesplnil dodávky, povolení mu nebylo vydáno. Zabíjelo se „na černo“. Obilí se vozilo do Palečkova nebo Jirkasova mlýna  k semletí tajně v noci. Občané měli vybudovány na různých místech tajné úkryty pro potraviny a krmivo pro dobytek. Na „prasečím plácku“ v Třebíči se konaly povinné odvody koní pro válečné účely.

V roce 1944 museli nuceně nastoupit na hloubení zákopů i mladší ročníky mužů. Ve válečných letech se hrálo divadlo, byly povoleny pouze výchovné koncerty. Občané chodili tajně tancovat v neděli odpoledne do přírody, kde jim hrávala místní kapela.

Také zprávy z rádia Londýn se poslouchaly tajně. Lidé se z něj rovněž dozvěděli o blížícím se konci války. Koncem dubna němci honili dobytek a byli odhodláni za civilní oděv nabídnout vše. Dne 8. května 1945 došlo k bombardování muničních skladů v  okolí Třebíče. Rovněž do části Na Vodavcích padlo 5 bomb. Večer nad obcí prolétávala letadla, která shazovala letáky s informacemi, že byl podepsán mír. Mládež postavila máj na kterou umístila československou vlajku. Ráno kolem čtvrté hodiny přijeli směrem od Hrotovic do obce první rusové.